Porod placenty

Tzv. třetí doba porodní.

Často se na ni zapomíná. Tedy, ne že by nenastala:), ale tolik se neřeší, jako ty předcházející dvě doby porodní.

Říká se jednoduše: "A pak vyjde placenta." A tak nám placenta vychází.

Naštěstí asi nemáme potřebu o porodu placenty tolik mluvit. Většina žen totiž porodí placentu bez problémů a buďme za to rádi. Zkrátka, ve většině případů bývá jasné, že po tom hlavním - miminku, žena (taky automaticky) vypudí i placentu.

Obecně platí toto:

  • Placenta je z těla vypuzena děložními stahy většinou do cca 30 minut po narození miminka.
  • Někomu vyjede placenta jak tlouštík z tobogánu hned na další stah po miminku.
  • Některým ženám se placenta odloučí třeba až za hodinu či 90 minut.
  • Porodnice se v přístupu ke třetí době porodní liší. Někde čekají půl hodiny, někde hodinu. Někde píchají hned oxytocin, někde jen až když uznají, že je třeba. Někde jsou trpěliví, nabízí změny polohy, někde tahají ihned a silně za pupečník.
  • Za pupečník se tahat nesmí, hrozí masivní krvácení.

Ideální je, když leží žena na zádech, na břiše má své právě narozené dítě. Tím se zároveň tlačí na dělohu, která se začne stahovat a usazovat na své místo. A během toho se sama odloučí a porodí placenta.

  • Výjimkou tahání za pupečník je situace, kdy placenta po hodině stále nevyšla. Pak se jí může následujícím způsobem pomoci:

Rodička si dřepne, chytne pupečník a velice jemným a souvislým tahem (tlak pouze 1 kg), s pomocí břišních svalů, tlačí placentu ven. Může pomoci i občasné zakašlání. 

O třetí době porodní se dá přečíst tady (wikiskripta), ale nedělejte to. Je tam spoustu divných slov.

Tereza Kramerová, žena žijící Vědomý život, doporučuje si s placentou její narození před porodem domluvit. Stejně jako si promlouváte s miminkem. Její článek se mi líbil, můžete to taky zkusit. Minimálně za to nic nedáte a ještě si promluvíte se svým dočasným, novým, vnitřním orgánem :-)

P.S.: Budu opravdu moc ráda, když mi napíšete své zkušenosti s porodem placenty.